Výlety, zájezdy, exkurze přinášejí studentům zpravidla příjemné, pozitivní zážitky. To ovšem neplatí pro návštěvu bývalého nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Ale přesto, nebo právě proto je dobře, že se 4. dubna na takovou akci „nasbíral“ celý autobus zájemců ze všech ročníků naší školy. Je stále důležité, aby se mladí lidé seznámili – přímo na místě – s hrůzami, které se za 2. světové války děly, aby viděli a slyšeli, co ve jménu podivného pocitu nadřazenosti, falešného vlastenectví, rasismu, xenofobie prováděli lidé lidem.
Ondřej Novák & Jan Čubík, 2.C: „V dubnu jsme se podívali na jedno z nejtragičtějších a nejsmutnějších míst II. světové války, Auschwitz-Birkenau. Ihned po příjezdu nás uvítal průvodce a temná atmosféra místa, ostnaté dráty, strážní věže, cihlové domy a proslulý nápis “Arbeit macht frei”. Po vstupu do areálu tábora nás průvodce seznámil s podmínkami, jaké zde panovaly, a my jsme si uvědomili, jaké hrůzy se zde odehrály. Viděli jsme ubytovny, kde se vězni mačkali, samotky, kde se muselo stát, umývárnu, kde jste museli běžet a doufat, že vás nezastřelí. Ke konci prohlídky prvního areálu jsme navštívili místnost se zabavenými věcmi, místnost plnou vlasů a také repliku plynové komory s krematoriem. Po přejezdu do vesnice Březinka jsme zahlédli ty nejstrašnější koleje, které vedou do druhé části Auschwitz-Birkenau, kde původně stálo přes 300 budov pro vězně, ale většina jich byla zničena před osvobozením tábora. Zbylo tam cca 20 budov, které jsou pod správou muzea. Když jsme prošli bránou smrti, tak jsme pocítili prázdnotu druhého tábora. Průvodce nás zavedl k rampě, kde dr. Mengele rozděloval lidi na práceschopné a neschopné. Také jsme viděli umývárnu a obytný barák. Ve všech táborech Auschwitz-Birkenau zemřelo nejméně 1,1 miliónu osob.
Děkujeme paní Křížové a paní Herudkové za tento nezapomenutelný zážitek.“
