V úterý 28. června se několik studentů z prvních ročníků naší školy zúčastnilo Pochodu smíření. Jednalo se o připomenutí událostí roku 1945, kdy stovky německých obyvatel Krnova a okolí byli nejprve vyhnáni z domovů, soustředěni do lágrů a poté museli absolvovat tzv. hladový pochod přes Vrbno a Vidly do Králíků. Odtud byli přeplněnými nákladními vlaky převezeni do Německa. Právě u Videlského kříže studenti krnovských středních škol vyslechli vzpomínky pamětníků této smutné události. Kolem poledne se oba autobusy – jeden český a druhý německý – vrátily do Zátora, kde všechny čekal v restauraci U Bizona sytý a velmi chutný oběd. Po obědě jsme společně pěšky absolvovali krátký úsek hladového pochodu – včetně čtyřiadevadesátiletého pana Kurta Schmidta, hlavního iniciátora celé akce. Závěr patřil zastavení u synagogy, kde kromě projevů zazněly české, německé i židovské písně.
Ačkoliv byly vzpomínky na hladový pochod neveselé, chmurné, neslyšeli jsme výčitky, obviňování. Naopak, němečtí pamětníci si byli vědomi tragického rozpoutání války nacistickým Německem, vyslovili omluvu za holocaust a hlavně poděkování za to, že se o jejich osudy a společnou minulost zajímají současní mladí lidé.
A co mohl přinést Pochod smíření těmto současným mladým lidem? Určitě vědomí, že historie nejsou jen suché letopočty, ale skutečné životy skutečných lidí, a že rozhodně není černobílá, seznámení s krnovskými rodáky, kteří sice většinu života prožili již jinde, ale stále je to táhne do rodného města, příjemnou procházku kolem řeky Opavy, setkání se studenty jiných krnovských škol a třeba rekord v počtu lidí pod jedním deštníkem.
Marcela Maliszewská a Miloslava Merenusová
